Kolik je? Půla. Začali jsme v celou, ale to stíháme!

7. října 2014 v 14:54 | B. |  Všechno se vším
Tak jsem si řekla, že když už jsem oslavila tu dvacítku a nastoupila jsem na vysokou školu, že se ze mě stane zodpovědný a dochvilný člověk. Jo, představa pěkná, ale sama jsem mohla tušit, že to dopadne jako vždycky.



Hned druhý den mého docházení na univerzitu jsem zaspala a do školy jsem musela s členem naší rodiny, kterého bych specifikovala, jako vraha za volantem s naprosto klidnou hlavou. Je kolona? Nevadí! Vezmeme to po chodníku. Jsme v obci? Dobře, nepojedeme 120, ale 80! Po téhle smrtonosné jízdě, kterou jsem kupodivu přežila, jsem doslova utíkala. Měla jsem ještě 20 minut do začátku hodiny, takže moje dušička se uklidnila. Když jsem doběhla k výtahu, narazila jsem na 30 studentů, kteří se asi hodlali najednou natlačit do kabiny velké 2x2,5m. Okamžitě jsem se zhrozila, že už takhle mi není příjemné jezdit výtahem a nedej bože, kdyby se v tomhle našem počtu někde zasekl. A nevím, kde se zrodil ten nápad, že dvanáct pater je brnkačka. Doslova jsem se vyškrábala do toho podělanýho dvanáctýho patra, prorazila lítací dveře na chodbu, kde by měly být dveře od mé učebny a s pokojem v duši, že mám ještě necelých 10 minut, jsem se vydala hledat učebnu. Dorazila jsem před dveře s určeným číslem a zděšená jsem se dozvěděla, že to je jakási kancelář. Byla jsem tedy poslána na jinou budovu, která se nacházela 200m od té, kde jsem se nacházela. O dochvilnosti jsem si v tu chvíli mohla nechat zdát. Když jsem přišla konečně před tu správnou budovu, ukázalo se, že dveře se dají otevřít pouze na studentskou kartu, kterou jsem si měla vyzvednout na té budově, kde jsem byla předtím, přesně v tom samém patře, kam jsem se vyškrábala! Čekala jsem tam přede dveřmi jak pes, kterýho vykopli na mráz a očima přilepenýma na sklo sledovala jestli někdo náhodou nepůjde, po deseti minutách jsem se tedy dočkala jedné slečny, kterou jsem v tu chvíli měla chuť obejmout a dát ji snad i nějaký dárek. Učebna byla v osmém patře, naštěstí jsem se po té dvanáctipatrové rozcvičce nemusela k výtahu ani moc přemlouvat. Dojela jsem do osmého patra a konečně našla místo, kde jsem měla už před skoro půlhodinou být.
Stejně furt věřím, že jednou mi mé plány vyjdou a já se stanu dochvilnou.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Doma Doma | Web | 7. října 2014 v 18:12 | Reagovat

:D Tohle mě vážně pobavilo, ale jsi chudák :D

2 David David | E-mail | Web | 8. října 2014 v 8:18 | Reagovat

Nezávidím. :D

Na kterou fakultu chodíš - FES nebo FF? :-)

3 dxvrxstsxcrxts dxvrxstsxcrxts | E-mail | Web | 8. října 2014 v 12:41 | Reagovat

zákon schválnosti ne? nebo tak něco, ale měla jsi štěstí, že tam nebyla bomba a ta slečna neměla ebolu

4 Niké Storch Niké Storch | E-mail | Web | 8. října 2014 v 14:51 | Reagovat

Tak to byl hodně smolný den :D Já mám taky 20, druhým rokem na VŠ a také stále čekám, kdy se ze mě stane dospělý člověk :D

5 B. B. | 8. října 2014 v 15:10 | Reagovat

[1]: ale prd, vsechno zvladam, alespon jsem si dala rozcvicku :D

[2]: FF, jsme sousedi :)

[3]: no kdybych vybehla 12 pater a dostala bych jako bonus ebolu, to by me fakt nasralo :D

[4]: jsem na jednu stranu rada, ze v tom nejsem sama a verim, ze se nam to jednou povede :)

6 deny-paradise deny-paradise | Web | 8. října 2014 v 18:45 | Reagovat

:D heh, tomu se říká smůla :D Vidíš, jak sis zlepšila fyzičku! :D 12 pater to už je něco! Já docela dochvilná jsem, většinou jsem na místě tak o pět minut dřív :D

7 Butty Butty | Web | 9. října 2014 v 13:47 | Reagovat

Páni tomu říkám dobrodrůžo. Zaspat a jet s vrahem :-D :-D Noo pěkně to děláte slečno dvacítko. :-D Pěkný článek :-)

8 LinDa☮ LinDa☮ | Web | 9. října 2014 v 19:25 | Reagovat

To ale bolo :) :) Určite si sa veľa nabehala. Snáď to už nabudúce bude lepšie. Každý prvý raz zažije nejaký trapas, aj mne sa stalo keď som išla prvýkrát na strednú :D

9 B. B. | Web | 10. října 2014 v 8:14 | Reagovat

[7]: Nejsmutnesi je, ze vrah se za vraha nepovazuje.

[8]: Tak to by me zajimalo :) Protoze ja na svoji stredni taky prisla prvni den pozde :))

10 silluety silluety | Web | 10. října 2014 v 16:13 | Reagovat

no teda :D to chudáku, ale tak :D na pobavení :D

11 without-problem without-problem | Web | 10. října 2014 v 22:15 | Reagovat

To zní jako dobrodružství! :D Ještě jsem čekala, kdy se zasekne ten výtah..

12 B. B. | 11. října 2014 v 8:53 | Reagovat

Tak k pláči to přímo nebylo :D[10]:

Šmarja, já výtahy naprosto nesnáším a ještě víc, když tam musím jezdit s cizíma lidma, tohle by byla asi moje smrt :))[11]:

13 Fido Fido | Web | 11. října 2014 v 9:12 | Reagovat

Jsi tam nově ;) budeš mít ještě fůůůůru času stát se dochvilnou :)

14 Radfordová Radfordová | Web | 11. října 2014 v 10:23 | Reagovat

fuuuf, ale tak... nakonec jsi tam dorazila, ne? :D lepší pozdě než vůbec :)

15 Kika Kika | E-mail | Web | 11. října 2014 v 17:30 | Reagovat

Tohle je výborná histroka (promiň ale musím se smát ještě teď :D) Ono se to zlepší (anebo spíš už Tě nebude tak nervovat nějaká ta minutka zpoždění...)

16 Elena Elena | Web | 11. října 2014 v 21:03 | Reagovat

Jaj, tomu se říká ironie osudu :D Onehdá jsem taky šla na přednášku pozdě, ale přede mnou i po mě tam průběžně během zajímavém výkladu o buněčné přeměně přicházeli a odcházeli jiní studenti, takže jsem dokonale zapadla :D ;)

17 B. B. | Web | 13. října 2014 v 12:37 | Reagovat

[13]: taky si myslim, ze nebudu hned hazet flintu do zita :)

[14]: presne tak :)

[15]: v mem pripade bych to videla spis na to druhy, ale nebudu se jeste vzdavat :D

[16]: tady nas prave bylo zrovna jen dvacet, takze jakmile jsem konecne dorazila, tak vsechny oci cively na me, myslim ze se me mohli i leknout, protoze po ty rozcvicce jsem nemohla vypadat moc oslnive :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama