Mobilní rychlovky

Je to tady

14. března 2015 v 8:36 | B.
Měla jsem asi šest začátků tohohle článku, ale nakonec ho píšu v tu nejpitomější chvíli v sedm ráno, na tabletu a po třech hodinách spánku. Proč vstávat o víkendu o půl sedmé? Ne, nejsem akční a nevalim do práce, ale hlídám dvojčata. Mít ve dvaceti letech dvouletý sourozence, je super, zažene to veškerý mateřský pudy a nemusíte mít výmluvu na to, když se chcete podívat na pohádku. :D


Znáte Chroustovický "HARVARD" ?

21. listopadu 2014 v 13:10 | B.

Ta chvíle, kdy se po nádraží rozléhá smích, řev a kouř z trávy. "Hej ty bloncko, chceš si dát prda?!"
Děcka jsou všude. Na kolejích, na nadchodu, na nástupišti, kolikrát i na střeše zastávky. Na té škole musí být sranda.
"Drž hubu, ty mrdo bílá a už nechlastej!" Projevuje dívka lásku ke své kamarádce. Najednou kolem mě proletí flusanec. No, stát pod nadchodem nebyl dobrý nápad. Jej, už letí i vajgl.
"Hej Michale, přeběhni koleje!" Michal neběží, jen do kolejiště hodí batoh.
Opar z trávy je silnější a silnější. Skupinka křičí "ještě! Ještě! Ještě! Tááááhej! Ještě!" Já se srabácky vzdaluji. Ten smrad mi vadí a to mám rýmu.
Ještě párkát sem tam zaslechnu výkřik, či nadávku a nastupuji do vlaku, kde je klid a mír.
Miluju pátky.

Kuřácké zvyky

7. listopadu 2014 v 15:05 | B.
Aneb když kuřák "hejtuje" kuřáky.
Jdete po narvané ulici, před vámi jde osoba v ruce cigaretu, celou dobu dýchate ten jedovatý smrad, co vypouští ústy, jak jste za ní oklepává na vás nevědomky popel a když se ji snažíte předejít málem vám propálí kabát, protože jak při chůzi kmitá rukama ohrožuje všechny okolo.
Vážně je těžké to v tuhle chvíli vydržet a zapálit si někde stranou?
Ráno asi vážně není lepšího než si suveréně stoupnout na zastávku a zapálit si, aby si s námi ostatní hned po ránu začichali vůni pálícího se tabáku. A nutnost je hodit nedopalek prasácky na zem, i když je od nás půl metru koš, protože brodit se vajglama je děsná prča.
Ale zvyk je železná košile, tak proč brát ohledy na ostatní. Dokážu pochopit, jak tohle musí vadit nekuřákům, když to vadí mě. Nedokážu si představit, že bych nastoupila do autobusu nebo vlaku, aniž bych si vzala žvýkačku, protože ten popelníkový dech občas vadí i mě a ještě abych to vyfukovala na ostatní.

Kde soudruzi z médií udělali chybu?

20. října 2014 v 11:15 | B.
Příjde mi normální pohybovat se po momentálně známém Žďáru nad Sázavou. Popravdě opravdu nemyslím kudy chodím na to, co se tu stalo a v médiích tohle téma nevyhledávám, protože jejich funkce je akorát v nás budit paniku. Asi bych to ani nijak neřešila, kdybych nestála ve Žďáře čekajíce na bus a nepřistoupila by ke mě podivně vypadající paní se slovy:
"To je hrozný, co se teď děje!"
"Co by se mělo dít?"
"No ta vražda tady ve Žďáru, pardon jestli jsem vás vylekala."
"Aha"
"Snad už to nebude pokračovat."
"Ano, snad už ne."
"Jo a mimochodem, nedala by jste mi prosím jednu cigaretu?"
 
 

Reklama